Michal Gut: Konec sezony mi paradoxně dodal sebevědomí

Michale, budeš pokračovat v Litvínově i v nové sezoně. Jak se tvoje setrvání ve Vervě rodilo?

Po sezoně mi končila smlouva a s agentem jsme řešili nějaké varianty. Tím, že jsem byl v sezoně dost zraněný, tak v extralize nebyly nějaké větší možnosti. Litvínov mi před baráží nabídl smlouvu, řešili jsme to s panem Reichelem a já jsem se ani nemusel rozhodovat. Podepsali jsme to.

Bylo pro tebe prioritou zůstat v Litvínově?

Jo, určitě to pro mě byla priorita. Hlavně kvůli těm zraněním, protože jsem v sezoně odehrál málo zápasů. A druhá věc byla, že jsem věděl, že se tady všechno změní. Takže to pro mě priorita určitě byla.

Podepsal jsi smlouvu na jeden rok s opcí. Jak to bereš? Jako šanci ukázat se v nové sezoně?

Určitě. Už je na čase, abych ukázal svoje kvality, které jsem měl třeba v juniorských sezonách. Chci ukázat, co ve mně je. Beru to jako svoji výzvu s tím, abych si v sezoně řekl třeba o prodloužení smlouvy a podepsal na více let.

Jiří Šlégr o tobě mluvil jako o mladém hráči, který má velký potenciál a chuť se zlepšovat. Jak se ti taková slova poslouchají?

Samozřejmě je hezké to slyšet. Zároveň ale vím, že ty sezony nebyly úplně podle mých představ. Jsem na sebe pořád tvrdý. Chci ukázat víc, celkově se v extralize víc prosadit, mít větší roli v týmu a hlavně být v následující sezoně větším přínosem.

V minulé sezoně tě výrazně zbrzdila zlomenina čelisti, kvůli které jsi odehrál jen 25 zápasů. Jak těžké to pro tebe bylo po fyzické i psychické stránce?

Bylo to dost náročné. Hlavně dostat se do toho zpátky. Snažil jsem se to zranění brát tak, že mi může v některých věcech třeba i pomoct a že si trochu vyčistím hlavu. Ale koukat na zápasy z tribuny není nikdy dobrý pocit. Člověk chce být víc s týmem, trénovat a trávit s ním čas. Když jsem nemohl, bylo to horší. Další těžká věc byla dostat se zpátky do zápasů. Nervy a hlava nebyly úplně v pohodě. Když přišel pan Reichel, dali jsme si společný cíl, že by chtěl, abych hrál baráž. Řekl, že ve mě věří. Připravoval jsem se hlavně na baráž a myslím si, že jsem mu to z hlediska pomoci týmu nějak vrátil. Bylo super, že jsme to udrželi, ale náročné to bylo.

Po takovém zranění je návrat určitě složitý i kvůli omezenému příjmu jídla. Zhubl jsi? Jak náročné bylo vracet se zpátky?

Zhubl jsem. Naštěstí jsem mohl trochu jíst, neměl jsem čelist zdrátovanou, takže jsem nemusel na operaci a srostlo mi to samo. Nemohl jsem ale nic pořádně kousat, takže jsem do sebe dostával jídlo různě. Řešil jsem to i s výživovým poradcem. Dělal jsem si shaky, rozmixované jídlo, i maso, abych neztratil váhu. Když jsem se potom dostával do zápasů v Chomutově a dál, bylo vidět, že hráč v sezoně roste zápasy. A to mi chybělo. Navíc mě omezovalo ještě jedno zranění, kvůli kterému jsem po sezoně podstoupil operaci. Teď už jsem naprosto fit. Nebylo nic příjemného během sezony bojovat se dvěmi zraněními.

V baráži jsi byl důležitou součástí týmu. Dařilo se ti bodově, dal jsi dva góly a na jeden přihrál. Pomohla ti série i směrem k sebevědomí?

Určitě. Paradoxně mi konec sezony dodal sebevědomí do léta i do příští sezony. Jak jsem říkal, zlobilo mě ještě jedno zranění a řešil jsem, jestli půjdu na operaci před baráží, nebo až po ní. Pan Reichel mi řekl, že chce, abych baráž hrál, takže jsme se dohodli, že na operaci půjdu až po baráži. Bylo hezké slyšet, že mi věří. Snažil jsem se to vrátit jemu, týmu i celému Litvínovu. Myslím si, že se to povedlo a sebevědomí se mi tím zvedlo.

V Litvínově je teď silné jádro týmu. Jsou tady hráči jako David Kämpf nebo Ondřej Kaše. Může ti to jako mladšímu hráči hodně pomoct v rozvoji?

Určitě. Jsem strašně rád, že tady jsou Kempfík, Kašouni a spousta dalších zkušených hráčů. Snažím se od nich hodně učit. Zrovna třeba David Kämpf, když přišel, je obrovský profík. Už teď se od něj snažím hodně věcí okoukávat. Je to taky centr, takže až začneme chodit na led, budu od něj dostávat informace i směrem k buly a dalším věcem, abych se v tom zlepšoval. Pro tým je to podle mě velký přínos. Snažím se od těch kluků učit a brát si z toho to nejlepší.

Jakou roli bys chtěl v týmu hrát?

Tu nejlepší možnou. Hlavně bych si přál odehrát celou sezonu bez zranění. Chci týmu co nejvíc pomoct, udělat další krok v kariéře a víc se prosadit v extralize. To je můj cíl.

Jak se těšíš na spolupráci s Robertem Reichelem?

Určitě se těším. Tréninky jsou pod ním náročné, ale vím, že pro nás chce to nejlepší. Je přísný, ale to je pro nás jen dobře.

Jak vypadá tvoje letní příprava? Kromě tréninku s Litvínovem se připravuješ i individuálně. Na co ses zaměřoval nejvíc?

Dělal jsem individuální přípravu. Byl jsem tady s týmem, ale cvičil jsem sám. Připravoval jsem se se svým kondičním trenérem Jardou Tobiškou. Bylo to hlavně kvůli tomu, že jsem podstoupil operaci. Příprava byla hodně specifická, protože jsem nemohl moc používat rameno a zvedat těžké váhy na horní část těla. Přesto si myslím, že jsme se paradoxně připravili hodně dobře. Možná se cítím nejlépe za všechny roky, co jsem se kdy připravoval. Dělali jsme si srandu, že mi to zranění možná i pomohlo, protože jsem trochu zhubnul a jsem živější. Teď se cítím fantasticky, ale nejdůležitější bude, jak se budu cítit na ledě.

Hodně se připravuješ také na kole. Jak bys fanouškům popsal, jaké vzdálenosti jezdíte a co tě na tom nejvíc baví?

Začali jsme jezdit s Ondrou Kašem a občas s námi jede i David. Máme kamaráda, který má cyklosport, takže jsme začali jezdit na kole a byli jsme zvědaví, jestli nám to kondičně pomůže. Myslím si, že nám to dost pomohlo hlavně ve vytrvalosti. Když jezdíme kopce, dáme třeba 50 nebo 60 kilometrů. Když jedeme po rovině, tak kolem 75 nebo 80 kilometrů. Není to nic extrémního, ale myslím si, že nám to stačí. Mě osobně to strašně chytlo a myslím, že Ondru taky. Člověk vyjede v partě, je u toho sranda, na cestě jsou různé výzvy a člověk se odreaguje. Je to super. Podle mě je to lepší než běhání.

Co tě teď nejvíc motivuje do další sezony? Máte v hlavě ještě strašáka z minulé sezony a baráže?

Nemyslím si, že nad tím člověk může takhle přemýšlet jako nad strašákem. Podle mě je cíl udělat play-off a potom uvidíme, jak to půjde dál. Pro mě je cíl dostat se do play-off. Myslím si, že tým a hlavně partu, což je hodně důležité, máme hodně kvalitní. Už teď, když jsme se potkali, je vidět velká změna. Věřím v nás a myslím si, že play-off zvládneme udělat. Potom uvidíme, co bude dál.

V minulé sezoně panovala kolem klubu velká nejistota. Co jsi říkal na fanoušky a jejich iniciativu Litvínov nezhasne, která pomohla nastartovat změny a ukázala, jak moc lidem na klubu záleží?

Bylo moc hezké, co fanoušci udělali. Jak vybírali peníze a jak se do toho zapojili. Bylo vidět, že jim na klubu strašně záleží. A myslím si, že na něm záleží i nám všem v kabině a celému městu. Baráž byla hodně náročná, ale to už je za námi. Myslím si, že lepší časy jsou před námi. My pro to budeme dělat všechno. My na ledě a fanoušci na tribuně. Budeme rádi, když budou naším sedmým hráčem na ledě. Ať hlavně fandí a vydrží. V sezoně jsou chvíle, kdy se daří, ale někdy to může být horší, což je normální. Můžu ale za celý tým slíbit, že budeme dělat maximum, abychom play-off udělali a nebylo to jako minulý rok.