Plán ledu
Fanshop
CS
Maskovaný muž byl v průběhu sezony vzýván i zatracován. Pravdou je, že Jaroslav Janus má za sebou ročník plný změn a zvratů. Předně si vyzkoušel jaké to je hrát pod širým nebem, dále okusil napětí v bojích o sestup. V neposlední řadě dostal k ruce nového parťáka Davida Honzíka. Jak s odstupem času hodnotí prešovský rodák uplynulou sezonu?
Extraliga v Litvínově bude i na přes rok, jste rád?
Jednoznačně, myslím si, že by byla škoda, kdyby se nepodařilo Extraligu udržet. Lidé v Litvínově už určitě očekávají novou sezonu, protože nechtějí přihlížet tomu, jak tým hraje ve spodku tabulky. Jsem rád, že nás přišli podpořit v samotném závěru a věřili nám. Hokej do Litvínova prostě patří.Utkání proti Kladnu bylo v médiích srovnáváno s finálovým nábojem, jak to na vás působilo?
V Litvínově se razí heslo: Hlavně se z toho neposrat! (směje se) Takže jsem to bral jako normální zápas, ale byla to výjimečná situace, protože se hrálo o všechno. Neumím si představit, že bychom to nezvládli. Věřil jsem si a celý tým byl před utkáním dobře naladěný. Nakonec jsme to však vybojovali.
Cítil jste tlak?
Velký podíl na tom měla média, protože se o utkání všude psalo. Každý o tom mluvil, volali mi novináři, přátelé i rodina. Upřímně jsem jim odpovídal, že už chci mít utkání za sebou. Zápas byl asi jeden z nejsledovanějších. Nicméně já jsem se to snažil brát pozitivně, do toho kluci ještě hráli výborně. Já osobně jsem do toho šel s tím, že musíme vyhrát a nic jiného není.V průběhu sezony jste se střídal s Davidem Honzíkem, panovala mezi vámi rivalita?
Rivalita musí být. (směje se) Sedli jsem si spolu, hodně se bavíme o hokeji. Ať už to je v kabině či mimo led. Považuji ho za dobrého kamaráda a myslím si, že jsme byli velmi dobrá brankářská dvojice.Po svém návratu do Litvínova máte a sebou dvě sezony a v obou se hrálo ve spodních patrech tabulky. Přitom tým byl tipován na boje o play-off…
Tým vždycky před sezonou vypadal výborně, ale nevím, kde byl zádrhel. Vedení hledalo nové a nové postupy, jak zabránit špatným výsledkům. Přišel nový trenér s posilami, i přesto jsme hráli okolo posledního místa.
Jak zpětně hodnotíte litvínovské posily?
Asi nejlepším hráčem, který přišel, byl Michal Moravčík. Mít v obranně reprezentanta je výhra, přišlo mi, že defenzivě a celé hře dal řád. Bylo zkrátka cítit, že tam je hráč, který tým uklidnil. To byla nejspíš klíčová posila. Samson Mahbod hrál výborně, také Tomáš Pospíšil předváděl fantastické výkony. Poté přišel Langkow, ten se bohužel zranil. My jsme v závěru byli v pozici, kdy každá posila byla dobrá. Myslím si, že kluci nechali na ledě všechno a i díky nim se nám podařilo zachránit Extraligu.Jaké převládají pocity po odehrané sezoně?
Nehodnotím jí pozitivně, přestože jsme Extraligu udrželi. Patřím mezi hokejisty, kteří chtějí bojovat o play-off a o poháry. Abych nebyl jen kritický, celou sezonu jsem nebyl zraněný, což je určitě dobře. Zdravotní nepříjemnosti se mi vyhnuly druhý rok za sebou, takže jsem rád, že jsem mohl chytat.Hokej je kolektivní sport a výkon jedince nerozhoduje. My jsme společně se Zdeňkem Orctem a Davidem Honzíkem dělali maximum. Bohužel přišla utkání, ve kterých jsme inkasovali spoustu branek, ale takový je hokej.
V Evropě řádí pandemie koronaviru, co si myslíte o nařízeních slovenské vlády?
Všechny kroky jsou správné a já věřím, že lidé je budou dodržovat. Já jsem doma osmnáctý den a už lezu po zdech, protože nevím, co mám dělat. (směje se) Nikdy bych nečekal, že se dočkám chvíle, ve které budeme muset povinně nosit roušky a rukavice. Nehraje se hokej a ani fotbal, protože na prvním místě je zdraví.