Plán ledu
Fanshop
EN
Litvínov má prvního odchovance v prestižní univerzitní NCAA. Niagara University Purple Eagles se upsal obránce Josef Myšák, který působil tři sezóny v americké NAHL. Urostlý obránce tak okusí soutěž, která vychovala řadu hráčů do NHL.
Dvacetiletý obránce Josef Myšák je litvínovských odchovancem. V Litvínově působil od svých prvních krůčků až do juniorů, ale rozhodl se jít ve své kariéře zámořskou cestou. Zajímavostí je, že do staršího dorostu nastupoval jako útočník. V sezóně 2016/2017 začal nastupovat na pozici obránce a svými výkony zaujal i trenéry reprezentace, kteří ho vzali do přípravy před MSU18. Následující sezónu zamířil do NAHL, která je druhou nejvyšší juniorskou soutěží v USA. V týmu Austin Bruins se za tři sezóny vypracoval v jednoho z klíčových obránců. 
V letošní sezóně si ho po výborných výkonech vyhlédl univerzitní tým Niagara University Purple Eagles, který hraje prestižní NCAA. Pro talentovaného obránce je to tak další krok v jeho dosavadní kariéře.
NCAA
Nejprestižnější univerzitní soutěž tvoří protipól ke kanadské CHL. Mladíci často vybírají mezi cestou jít přes profesionální juniorskou CHL, nebo tzv. „dvoucestný systém“ v NCAA, který klade důraz nejen na sport, ale i na vzdělání a školu. Národní vysokoškolská atletická organizace bere do ligy pouze amatéry, kteří nikdy neměli profesionální kontrakt a nebrali za hokej peníze. Dostat se do ní tedy nemůžou mladíci, kteří odehráli byť jediný exhibiční zápas v CHL, nebo Evropané, kteří měli profesionální smlouvu.
Probojovat se na univerzitu je pro Američany nesmírně populární záležitost. Snad každý sní o tom, že se na ni dostane a rodiče často pro tento cíl neváhají vynaložit velké finanční prostředky. Motivace je jednoduchá – možnost kvalitního vzdělání a hokeje na té nejvyšší úrovni. Školství je v USA velmi drahé a bez stipendia za hokej by si univerzitu řada hráčů nemohla dovolit. Navíc mají zajištěnou budoucnost v případě, že se hokejem živit nepůjde. Vše je podložené více než 100letou tradicí.
Cesta vede především přes USHL, o jejíž nejlepší hokejisty se v NCAA doslova přetahují a dávají jim ta nejvyšší stipendia. Pro hráče je však nutné uspět i po akademické stránce. Evropané musejí skládat těžké a drahé mezinárodní testy a také mít dobré známky na střední škole. Ti co v testech uspějí, dostávají nabídky stipendií od univerzit s prestiží odvíjející se od dosaženého skóre. Je tedy nutné ovládat na vysoké úrovni angličtinu, což je také důvodem malého počtu českých studentů v lize.
Zatímco Čechů působí letos v I. divizi NCAA jen šest, popularita soutěže čím dál více roste ve Skandinávii. U mladých Švédů a Finů je stále častějším jevem, že odmítnou podepsat smlouvu ve vlasti s cílem udržet si amatérský status a jít hrát univerzitní ligu v USA. V současné sezoně najdeme na soupiskách týmů 39 švédských a 25 finských hokejistů. O důrazu kladeném na školu svědčí nejvyšší procento úspěšného dokončení školy ze všech sportů provozovaných NCAA, které mají právě hokejisté – 88 procent.
Stejně jako CHL hraje nejvyšší univerzitní ligu 60 mužstev, která jsou rozdělena do šesti konferencí. Navzdory tomu, že základní část čítá kolem 40 zápasů a více se tedy trénuje, je NCAA považovaná za soutěž nejbližší NHL. Z velké míry je důvodem to, že v lize působí starší hráči (18–24 let) než v hlavních juniorských ligách (16–20 let), a mají tedy více času na rozvoj. Hokejisté tak přicházejí do NHL zralejší a fyzicky i psychicky připravenější. Všichni univerzitní hráči však musejí nosit celoobličejový kryt, byť jim je třeba už 24 let.
Po základní části následuje play-off konference, z něhož vykrystalizuje 16 nejlepších týmů reprezentujících všech šest konferencí, které se účastní turnaje na konci sezony. Do závěrečného „Frozen Four“ se pak probojují čtyři nejúspěšnější celky, jež se utkají o titul národního šampiona. Hrají se dvě semifinále a jeden finálový zápas, který se vždy koná ve vyprodané aréně týmu NHL, samozřejmě před kamerami největších televizních stanic. „Frozen Four“ ale není jen o zápasech, jedná se o víkendovou slavnost univerzitního hokeje, která nemá obdoby.
Není divu, že bývalí hráči často považují univerzitu za nejlepší léta života a dobu, kdy se hokejem nejvíce bavili. Zázemí univerzit je vyhlášené a škola vytváří jedinečnou týmovou atmosféru, podpořenou zhruba 5000 fanoušky na každém zápase. NCAA produkuje hvězdy pro NHL a podíl univerzitou vychovaných hráčů v neslavnější lize stále roste – nyní je jich přes 30 procent. Ne všichni musí nutně projít draftem, vzpomeňme na cestu Andreje Šustra, který se jako nedraftovaný skrze univerzitu prodral do kádru Tampy Bay Lightning. I takových případů je čím dál více.
O popularitě univerzitního angažmá pro Američany svědčí také situace, kdy hráč upřednostní dokončení školy před NHL. Posledním takovým známým případem je Jimmy Vesey, který vytrvale odmítal nabídky z nejlepší hokejové ligy, a podepsal smlouvu až po dokončení Harvardu. V posledním roce navíc získal Hobey Baker Award, vůbec nejhodnotnější ocenění pro jednotlivce, které lze v NCAA obdržet.
Probojovat se na univerzitu je pro Američany nesmírně populární záležitost. Snad každý sní o tom, že se na ni dostane a rodiče často pro tento cíl neváhají vynaložit velké finanční prostředky. Motivace je jednoduchá – možnost kvalitního vzdělání a hokeje na té nejvyšší úrovni. Školství je v USA velmi drahé a bez stipendia za hokej by si univerzitu řada hráčů nemohla dovolit. Navíc mají zajištěnou budoucnost v případě, že se hokejem živit nepůjde. Vše je podložené více než 100letou tradicí.
Cesta vede především přes USHL, o jejíž nejlepší hokejisty se v NCAA doslova přetahují a dávají jim ta nejvyšší stipendia. Pro hráče je však nutné uspět i po akademické stránce. Evropané musejí skládat těžké a drahé mezinárodní testy a také mít dobré známky na střední škole. Ti co v testech uspějí, dostávají nabídky stipendií od univerzit s prestiží odvíjející se od dosaženého skóre. Je tedy nutné ovládat na vysoké úrovni angličtinu, což je také důvodem malého počtu českých studentů v lize.
Zatímco Čechů působí letos v I. divizi NCAA jen šest, popularita soutěže čím dál více roste ve Skandinávii. U mladých Švédů a Finů je stále častějším jevem, že odmítnou podepsat smlouvu ve vlasti s cílem udržet si amatérský status a jít hrát univerzitní ligu v USA. V současné sezoně najdeme na soupiskách týmů 39 švédských a 25 finských hokejistů. O důrazu kladeném na školu svědčí nejvyšší procento úspěšného dokončení školy ze všech sportů provozovaných NCAA, které mají právě hokejisté – 88 procent.
Stejně jako CHL hraje nejvyšší univerzitní ligu 60 mužstev, která jsou rozdělena do šesti konferencí. Navzdory tomu, že základní část čítá kolem 40 zápasů a více se tedy trénuje, je NCAA považovaná za soutěž nejbližší NHL. Z velké míry je důvodem to, že v lize působí starší hráči (18–24 let) než v hlavních juniorských ligách (16–20 let), a mají tedy více času na rozvoj. Hokejisté tak přicházejí do NHL zralejší a fyzicky i psychicky připravenější. Všichni univerzitní hráči však musejí nosit celoobličejový kryt, byť jim je třeba už 24 let.
Po základní části následuje play-off konference, z něhož vykrystalizuje 16 nejlepších týmů reprezentujících všech šest konferencí, které se účastní turnaje na konci sezony. Do závěrečného „Frozen Four“ se pak probojují čtyři nejúspěšnější celky, jež se utkají o titul národního šampiona. Hrají se dvě semifinále a jeden finálový zápas, který se vždy koná ve vyprodané aréně týmu NHL, samozřejmě před kamerami největších televizních stanic. „Frozen Four“ ale není jen o zápasech, jedná se o víkendovou slavnost univerzitního hokeje, která nemá obdoby.
Není divu, že bývalí hráči často považují univerzitu za nejlepší léta života a dobu, kdy se hokejem nejvíce bavili. Zázemí univerzit je vyhlášené a škola vytváří jedinečnou týmovou atmosféru, podpořenou zhruba 5000 fanoušky na každém zápase. NCAA produkuje hvězdy pro NHL a podíl univerzitou vychovaných hráčů v neslavnější lize stále roste – nyní je jich přes 30 procent. Ne všichni musí nutně projít draftem, vzpomeňme na cestu Andreje Šustra, který se jako nedraftovaný skrze univerzitu prodral do kádru Tampy Bay Lightning. I takových případů je čím dál více.
O popularitě univerzitního angažmá pro Američany svědčí také situace, kdy hráč upřednostní dokončení školy před NHL. Posledním takovým známým případem je Jimmy Vesey, který vytrvale odmítal nabídky z nejlepší hokejové ligy, a podepsal smlouvu až po dokončení Harvardu. V posledním roce navíc získal Hobey Baker Award, vůbec nejhodnotnější ocenění pro jednotlivce, které lze v NCAA obdržet.
