Stadion

Zimní stadion Ivana Hlinky

Návštěvní řád

Zvětšit mapu

První myšlenka postavit v Litvínově zimní stadion se objevila už krátce po druhé světové válce v tehdejším oddíle Kordy (dříve Čechie) Litvínov. K realizaci ještě nedošlo. Úspěšný byl až druhý pokus, vzešlý již z výboru oddílu Jiskry Stalinovy závody Litvínov (předchůdce dnešního HCVL) v roce 1955. Tehdy se do čela oddílu postavil Josef Šatný (1920 – 1976), dlouholetý čelný funkcionář. Oddíl vedl s roční přestávkou rekordních 16 let.

Lední hokej se od roku 1945 hrál v Litvínově na bývalém hřišti házené v ulici S. K. Neumanna ve čtvrti Osada. Po jeho jedné delší straně lemovala hřiště přízemní krytá tribuna. Pan Šatný se jako odborník–stavař podílel na realizaci stavby stadionu. Projektantem byl Ing. Kolda z Brna, investorem Ministerstvo chemického průmyslu a realizátorem dílny údržbářských útvarů závodu. Výstavba byla zahájena v srpnu 1955.

Ke slavnostnímu otevření došlo 5. prosince 1955, tedy za neuvěřitelné čtyři měsíce! V exhibičním pásmu zde vystoupili pražští krasobruslaři, mezi nimiž nechyběli - později velmi slavní - sourozenci Romanovi. O dva dny později se zde poprvé hrál hokejový zápas.

Výstavba zimního stadionu v roce 1955

Hokeji byl nový stadion slavnostně předán 7. prosince 1955 utkáním Litvínov – Rumunsko (1:7).
Zahájení provozu stadionu bylo obrovským a rozhodujícím impulsem pro rozvoj klubu, který přeskočil do té doby slavnější a úspěšnější Čechii (Kordu) Litvínov.

Významnou doprovodnou kapitolou byl vpravdě průkopnický vývoj strojů na úpravu ledu (rolb) v Chemických závodech v Záluží.

V krátké době byly později postaveny železobetonové tribuny severní a jižní a pro prvoligovou premiéru v roce 1959 nad šatnami i tribuna východní.
V roce 1964 na ni navázala strmá tribuna západní, už coby předetapa zastřešení. V následujícím období byl stadion, tehdy nazývaný spíše Sportovní hala, často využíván i k jiným akcím, jak sportovním (např. přebor republiky ve sportovní gymnastice s V. Čáslavskou), tak kulturním (koncerty) tak i společensko-komerčním (trhy, burzy, výstavy).
Po roce 1989 byla zejména zásluhou Ing. Hlinky turistická ubytovna rekonstruována na moderní hotel a v jižní části vzniklo fitnesscentrum, rekonstruované v roce 2012. Změnu doby ilustruje i koncertní repertoár z občas pořádaných akcí, Dalibora Jandu z 80. let tak vystřídali skotští Nazareth.

Rekonstrukce
V roce 2004 byla firmou Inženýrské stavby L. M., a. s. Postoloprty provedena rekonstrukce ledových ploch, zejména rozsáhlá rekonstrukce podloží hlavní plochy včetně mantinelů, modernizace střídaček, vybudování sněžné jámy a dalších úprav. Unikátní technologii představovalo umístění finální betonové desky na dutý "stůl" ze spirolových panelů, ukotvených přes několik metrů vysoké piloty až do vrostlého terénu.
V dalších letech jsou stadiony postupně dále opravovány (fasáda sever a jih, kompletně sociální zařízení, vestibuly vchodů atd.).

V roce 2008 byly u všech čtyř vchodů instalovány vstupní turnikety.
V sezóně 2012-13 byl výrazně rekonstruován spodní stadión (plášť, izolace, elektroinstalace, vzduchotechnika).

V období duben - srpen 2013 proběhla modernizace ZS I. Hlinky a jeho tribun, zejména východní a západní (výměna sedaček, vytvoření čtyř nových nástupních vchodů do hlediště ve východní tribuně, úpravy ve vestibulech vchodů, přesunutí - záměna - trestné lavice a střídaček, apod). Tak, aby hlediště a stadión splňovaly současné bezpečnostní, protipožární a herní normy.

Kapacita hlediště (do března 2013) byla necelých 2000 míst k sezení a 5000 míst k stání. Původní kapacita byla i 10 tisíc diváků (uváděno na exponované zápasy v 60. letech). V 80. letech se hlásilo při vyprodaném hledišti 8.500 diváků. Nyní je to 6011 míst.
Sektor pro hosty (k stání) je v pravé horní polovině severní tribuny (blíže k západu). Vstup vchodem B.

ZS Ivana Hlinky by klidně mohl být vyhlášen národní sportovní památkou... Za všechny argumenty uveďme jediný: vyrostla na něm třetina zlatého českého týmu z OH v Naganu (1998).

Interiér zimního stadionu

Zimní stadión Ivana Hlinky po poslední rekonstrukci, srpen 2013