M. Frolík: Litvínov jednal rychle a korektně, chci být přínosem

Ověnčen zlatou medailí ze slovenské extraligy přichází do Litvínova 29-letý útočník Martin Frolík. Kladenský odchovanec, narozený 10. února 1982, působí skromným dojmem a má velkou chuť pomoci mužstvu. ...

Kam řadíte titul s Košicemi 2011 ve své kariéře?
„Určitě se jedná o můj největší úspěch, moc si tohoto výsledku vážím. Je to parádní pocit, zakončit sezónu titulem.“

Je v Košicích stále tak temperamentní publikum, jaké si pamatujeme z dob společné československé ligy?
„Musím říct, že lidi byli fantastičtí. Chodilo jich na zápasy dost a moc nám pomáhali. Soupeřům se u nás nehrálo dobře. V Košicích je cítit hokejová tradice.“

Z jakých nabídek jste po mistrovské sezóně vybíral? Byla i možnost zůstat na východě bývalé federální republiky?
„Zas tolik nabídek jsem neměl. Litvínov se ozval docela brzo, takže jsem rád, že jsme se domluvili. V Košicích mi končila smlouva a nová mi nabídnuta nebyla.“

Co rozhodlo pro Litvínov?
„Zájem klubu mě potěšil, bylo to rychlé a korektní jednání. Taky je to tradiční český klub. Doufám, že dobře zapadnu do mužstva a budu přínosem.“

Pocházíte ze sportovní rodiny?
„Ano. Že bratr hraje hokej je známo a rovněž můj táta se tomuto sportu věnoval, hrál druhou ligu za Slavii Praha. Jsme hokejová rodina.“

Kdo se vám v kariéře nejvíc věnoval? Od kterého trenéra jste nejvíc pochytil?
„Od každého, kdo mě trénoval, jsem se snažil něco pochytit. V úplných začátcích mi klasicky hodně radil táta. V žácích mě nejdéle vedl Jan Novotný, v dorostu Milan Skrbek, v áčku pan Müller.“

Co vám říkal bratr o mistrovství světa? Sešli jste se?
„Jo, povídali jsme si. Myslím, že u něj převažují pozitivní pocity. Byla to jeho první zkušenost s mistrovstvím světa a byl moc rád, že mohl v takovém týmu hrát.“

V čem jste lepší než bratr a v čem zase on?
„Ať přemýšlím jak přemýšlím, musím říct, že je lepší asi ve všem. Už v žácích bylo vidět, že bude dobrý, jeho třída od žáků kralovala, chytal Pavelec, hráli tam Tlustý, David Růžička.“

Sledujete současný vývoj v kladenském klubu? Co říkáte nástupu Jaromíra Jágra?
„Všechno sleduju, samozřejmě. Je to pro kladenský hokej určitě dobrá zpráva, příchod Jardy Jágra Kladnu pomůže, i když dělat to na dálku bude pro ně asi docela složité. Zatím v klubu moc vyřešeno není, uvidíme, až vznikne akciovka, kdo tam bude pracovat.“

Plánujete se do Kladna vrátit?
„Zatím nevím, teď o tom nepřemýšlím. Jasně, bydlím tam a nějak bych u sportu zůstat chtěl. Ale teď mám na rok smlouvu v Litvínově a soustředím se jen na to, abych tady odváděl dobré výkony.“

Odkdy se připravujete v Litvínově a jaké jsou vaše první dojmy?
„K mužstvu jsem se připojil 2. května. Zatím je všechno dobré, trenéři i kluci mě snad přijali v pohodě, jsem spokojený. Bydlím na Kladně, domů to mám jen hodinku a tak po tréninku většinou jezdím domů. Z Košic to bylo horší, domů jsem se dostal jen jednou. V sezóně, když se odněkud vrátíme, tu budu přespávat na hotelu.“

Co říkáte městu?
„Byl jsem se párkrát podívat v centru, na obědě a tak. Pěkné, menší město, klid.“

Ze slovenské nejvyšší soutěže jste v létě do Litvínova přešli tři. Jak si z minulého ročníku pamatujete Martina Hujsu a Jána Brejčáka?
„Oba jsou to výborní hokejisté a myslím, že to prokáží i tady, v české extralize. S Jánem jsme odehráli včetně finále asi deset zápasů, je pro útočníka nepříjemný. Vysoký, důrazný bek, umí i nahrát. Martin je šikovný hráč, dělal každý rok hodně bodů, je zkušený.“

Myslíte, že přechod ze slovenské do české extraligy je náročný?
„Je to lepší soutěž, to je jasné, ale byl jsem mimo jen jeden rok, to není moc. Vím do čeho jdu a budu se snažit.“

Co od vás budou chtít trenéři? Už jste se na toto téma bavili?
„Ještě ne, na to bude dost času na ledě.“

Je pravda, že jste univerzálním útočníkem?
„Na Kladně jsem hrál levé křídlo, v Košicích centra.“

Jak se vám líbilo na soustředění ve Španělsku?
„Bylo to zpestření, moře, slunce, odpočinuli jsme si a orazili, můžeme teď dotáhnout letní přípravu do konce. A měl jsem možnost se s kluky poznat, to bylo fajn. Do té doby jsem znal jen Radima Skuhrovce z Kladna, Ríšu Jareše z Berouna a Frantu Lukeše z výběrů, jsme stejně staří. Tam jsme byli pořád spolu, to bylo taky plus.“