„Kvalifikace“ na MS končí. Po martyriu šesti zápasů se dnes večer konečně od slabší osmičky definitivně oddělí osmička silná, která si to rozdá o medaile.
Ponechme stranou úvahy o spravedlnosti systému, ve kterém v první fázi postoupí dvanáct ze šestnácti týmů, a ve druhé osm z dvanácti. Ony i tak zesílí, kdyby se českým hokejistům náhodou čtvrtfinále nepovedlo.
Systém je v podstatě nespravedlivý, o úspěchu v sezóně rozhoduje jediný zápas, který dá zapomenout na všechno. Na výsledky v Euro Hockey Tour, na šest předchozích zápasů na mistrovství. Posilují se faktory jako náhoda, štěstí, které spolurozhodují o úspěchu.
Na šampionátu hrávalo léta osm týmů každý s každým, čtyři nejlepší si pak zahráli o titul, zbylí čtyři o záchranu. Sportovně lepší model těžko najít.
Motiv změny byl jasný: udržet v turnaji delší dobu ekonomicky silné a tím i komerčně zajímavé země, rozšířit úzkou hokejovou špičku, přilákat další sponzory. A nabídnout divácky atraktivní vyřazovací systém.
Český tým dobře začal, pak dvakrát klopýtl, ale dokázal se zvednout. Po porážkách s Finskem a Kanadou rozebral Slováky (8:0) a druhou „nulu“ v řadě si připsal proti Bělorusům (3:0). To může být před dnem „D“ důležité, překonané překážky posilují. Vyladí Vladimír Růžička a spol. formu na den „D“?
Vše ukazuje na švédského soupeře. Lotyšsko, USA (nebo Švýcarsko) by možná byli hratelnějšími protivníky, než předpokládaný tým „Tre Kronor“. Na druhou stranu si i samotní hráči pochvalují, že se z druhého místa vyhnou dosud suverénnímu Rusku.
Švédsko? Vyspělý a navíc obvykle „turnajový“ tým bez zřetelných slabin. Umí se na rozhodující boj připravit.
Utkají se dvě hokejové velmoci. Možná příliš brzy na jejich sílu. Jedna z nich bude muset končit.
Přejme českému výběru sportovní formu a štěstí.
Po loňském boji o záchranu se slovenská reprezentace posunula o stupínek výš, postoupila do osmifinále. Pro někdejšího mistra světa stále příliš málo, v boji o medaile bude znovu chybět.