Na první utkání se Spartou pozval HC Litvínov hráče, kteří v klubu nastoupili do první ligové sezóny v nejvyšší soutěži v ročníku 1959/60. V úvodu utkání sklidily litvínovské legendy na ledě bouřlivý aplaus.
Osmnáct jich v sezóně 1959/60 zasáhlo do hry. Brankáři Bohumil Křepelka a Vlastimil Suchý a útočníci Vlastimil Galina a Ivan Kalina již bohužel nejsou mezi námi. Na Bohumila Mračka se ani jeho vrstevníkům nepodařilo sehnat kontakt, Zdeněk Nikodým a Petr Mokrý poslali na klub krásné, byť smutné (protože omluvné) dopisy.
Z Nikodýmova listu (pro mladší – to je ten pán, který se loni při oslavě svých 80-tin proháněl na ledě po vítězném zápase s Jirkou Šlégrem na čtyřkolce) vyjímáme:
„Potěšilo mě vaše pozvání na slavnostní zahájení jubilejní 50. sezóny nejvyšší soutěže v Litvínově. Omlouvám svoji neúčast pro vážné zranění manželky, která potřebuje každodenní péči. Tlumočte prosím mé upřímné pozdravení všem mým kamarádům Staré gardy. Nadále jsem pyšný, že jsem před 50 lety mohl být u toho. … Teď již zbývá to jediné: vyhrát tu padesátou sezónu! Litvínovský hokej by si to za to co pro celý český hokej vykonal, plně zasloužil. A tak já, až se tak stane, si zamlouvám pozvání na tu velkou oslavu.“
Kromě Kluce byl Litvínov na konci 50. let prakticky neznámým mužstvem. Jeho hráči se od okresního přeboru vypracovali až do první ligy. A pod Klucovou taktovkou vytvořili takovou partu, že tu ligu udrželi!
A Klucova squadra ji drží dodnes. I když většina z jejích členů už překročila sedmdesátku a Miroslav Kluc v prosinci oslaví 86. narozeniny.
Autorita a důstojnost z vysokého muže sálá dodnes. Přijel v doprovodu manželky a syna. Když slyšel, že před zápasem bude odhalen jeho dres, neudržel v očích slzy.
Všichni pamětníci se i s dalšími souputníky z 60. let minulého století sešli v salónku Staročeské bašty v litvínovské Citadele. „A Josef, vzpomínáš jak jsme…“ „Pamatuješ na to, když …“ Historek zažili nepočítaně, hokej se tehdy mimo led ještě nebral tak vážně. A tak by vzpomínat mohli hodiny. Neztratili humor, proto nezestárli.
A propo, jedině v téhle partě jsou bratři Beránkové (přijel i Míra, tradičně z Moravy s Tiborem Mekyňou) benjamínky, hokejovými bažanty.
V pět se kamarádi společně přesunuli na zimák, zhlédli zápas a smutek z porážky zahnali po utkání při harmonice a guláši. O něco veselejší byl večer pro Josefa Bruka, který přijel s týmem Sparty coby trenér jejích brankářů (zápas vyhráli hosté 5:3). Ostatních devět vidělo, že ten jejich Litvínov bojoval proti bohatšímu soupeři stejně, jako se oni dokázali v roce 1959 vytáhnout na hvězdnou RH Brno. I jim přes (shodnou!) porážku 3:5 tleskal celý vyprodaný stadión.
Všichni si přejí pro Litvínov titul. Tahle parta si však „zlatá“ může říkat už dávno.