Velká radost v hledišti, velká radost a úleva mezi hráči a trenéry. Tak by se daly popsat bezprostřední pocity po posledním barážovém utkání s Kladnem (5:2).
HCVL podruhé za poslední tři roky úspěšně zvládl nejtěžší možnou extraligovou prověrku, martyrium turnaje o záchranu.Z předchozí věty zaznívá i to, co by mělo následovat v budoucnu: kroky, které by možnost opakování další podobné zkušenosti minimalizovaly.
„Sezónu budeme analyzovat a ta analýza musí být důkladná,“ řekl předseda představenstva klubu a šéf realizačního týmu A-mužstva v jedné osobě Jiří Šlégr, který se přiznal, že v průběhu baráže prosil o pomoc i vyšší instanci: „Tady i v Jihlavě jsem navštívil kostel. Prosil jsem o záchranu Ivana Hlinku. Zestárl jsem snad o deset let.“
Krizová chvíle?
„Musím říct, že po druhé třetině úterního utkání s Jihlavou ve mně byla malá dušička. Ale pořád jsem věřil, že je to možné zachránit. Velký dík patří našim fanouškům.“
Litvínov si po dobrém startu do baráže (dvě tříbodové výhry) zhoršil situaci dvěma porážkami s Jihlavou. A pak znovu, když prohrál doma v 6. kole s Kladnem a v 7. kole s Karlovými Vary. V obou zápasech vstřelil jediný gól.
Tým se zvedl na Kladně a v Jihlavě, přivezl odtud dohromady čtyři body.
Kritická situace nastala doma v utkání s Duklou Jihlava, kdy mužstvo po dvou třetinách prohrávalo 1:2.
„Utekli jsme hrobníkovi ne z lopaty, ale z hrobu, začal nás už zasypávat hlínou,“ ulevil si po zápase brankář Pavel Kantor. „Nejhorší to asi bylo ve chvíli, kdy po nás lidi po zápase s Karlovými Vary, který jsme prohráli 1:5, házeli permanentky. Po sedmém kole jsme byli čtyři body mínus,“ vzpomínal.
Litvínov nakonec celou baráž díky lepším vzájemným zápasům s Karlovými Vary vyhrál, ale zachránil se až v posledním utkání a o jediný bod.
Venku získali žlutočerní 11 bodů, nejvíc ze všech. Doma jen devět, což je druhý nejmenší počet po Kladnu.
„Potřetí z posledních čtyř let jsme měli takhle dlouhou sezónu, jednou díky titulu, dvakrát kvůli baráži. Připravovat na tenhle ročník jsme se začali 18. dubna a dnes je dvaadvacátého, takže jedeme v kuse přes rok,“ bilancoval kapitán Michal Trávníček. „Musím ale říct, že jsem se až do konce fyzicky cítil dobře.“
Mezi fanoušky pravidelně nechyběli ani příznivci, jezdící na zápasy v Litvínově až z Nymburka. Na dálku mačkala pěsti věrná fanynka Vija Brúvere z Lotyšska.
Vzepětí tribun v klíčovem duelu s Jihlavou 17. dubna bylo obdivuhodné.
„Extraligu nedáme!“ Řekli diváci a hráči na to vzápětí na ledě navázali.
Verva zachránila nejvyšší soutěž úspěšným finišem, z posledních pěti kol čtyři vyhrála a získala 12 z patnácti možných bodů. Na záchranu jich bylo potřeba dvacet.