Plán ledu
Fanshop
EN
V lednu se stal součástí velké výměny a na sever Čech dorazil s jediným cílem: udržet v Litvínově extraligu. Michal Moravčík svůj úkol splnil velmi dobře, v těžkém závěru základní části patřil k nejdůležitějším hráčům v sestavě chemiků.
Jak s odstupem berete svoji litvínovskou misi?Kladně. Nesestoupilo se, takže kladně.
Co vám nejvíce utkví v paměti?
Poslední zápas byl něco speciálního. Asi nikdo z nás to takhle nechtěl hrát, ale stalo se. Rozdali jsme si to s Kladnem o toho Černého Petra a naštěstí jsme ho nedostali my.
Z Plzně jste byl zvyklý hrát spíš o titul. V čem to v Litvínově bylo jiné? Byl na vás větší tlak?
Asi ne, upřímně ani nevím. V Plzni byl spíš tlak jako malý rozpočet, nebyla tam zas tak velká jména, hodně mladých hráčů. Víc se pracovalo, museli jsme všechno ubojovat. V Litvínově bylo znát, že sezona nějak postoupila a už bylo jasné, že budeme hrát o záchranu. Takže se k tomu jinak přistupovalo.
Na konci základní části jste se zranil proti Vítkovicím. K čemu přesně došlo?
Honza Schleiss to dobře trefil. Trefil blbé místo, kde to bylo hodně bolestivé, skoro jsem nemohl chodit. Ale s fyzioterapeutem a doktorem v Plzni jsme to dali tak nějak do kupy, abych mohl být ready aspoň na ten poslední zápas.
Limitovalo vás ještě zranění proti Kladnu?
Úplně fit jsem nebyl. Ale hrát jsem mohl, zvládl jsem to s pomocí nějakých prášků na bolest. Bylo to docela v pohodě.
Hodně lidí vás označovalo jako klíčový důvod, proč se Litvínov zachránil. Jak se vám to poslouchá?
Hezky, ale já si to nemyslím. Bylo tam víc důvodů, hodně se povedl příchod Tomáše Pospíšila. Já bych to bral tak, že se nakonec povedlo docela dobře posílit. Přišla nová krev, nový vzduch. Zabrali starší kluci, Viktoru Hüblovi se vydařil konec sezony. Vyrostli i mladší hráči, bylo to celkově dobré oživení.
Sledujete vývoj pandemie koronaviru? Co říkáte na opatření, která zavádí Česká republika?
To asi ani nejde nesledovat, je to na každém kroku. Na jednu stranu je dobré, že se tato opatření zavedla, aby se ochránili lidi. Ale když potom člověk venku vidí některé nezodpovědné lidi, kteří tam chodí jak na špacír, jak kdyby se nic nedělo, tak to asi taky není dobré.
Jak se v současné době udržujete v kondici?
Upřímně nijak. (směje se) Jediné co, tak nějak chodím se psem na delší procházky, abych měl alespoň nějaký pohyb. Člověk moc možností nemá, jak se nějak vybít. Je to hodně omezené a je to znát. Už mi z toho doma trošku hrabe.
Máto už jasno o své budoucnosti, kde budete nastupovat příští rok?
Ano, bude to ve Finsku.
