Velký rozhovor se sportovním manažerem Tomášem Vrábelem

A tým HC VERVA Litvínov s koncem přestupního termínu neoznámil výměny hráčského kádru. Nechtěli jste do týmu zasahovat?

Chtěli jsme kádr primárně rozšířit, ale ne za každou cenu. Během prosince a ledna jsme byli v úzkém kontaktu s jedním až dvěma Čechy v zahraničí, bohužel jejich příchod nedopadl. Ještě do posledního dne přestupového období jsme čekali na převzetí smlouvy jednoho hráče v rámci extraligy, které se bohužel také nedotáhlo k naší spokojenosti. Na druhou stranu jsme nechtěli přivádět neprověřené nebo nerozehrané cizince. Věříme kádru, který tady aktuálně máme a který bojuje o čtvrté místo v tabulce. Máme stoprocentní důvěru v to, že náš tým dokončí sezónu úspěšně.

Začátkem prosince jsme do týmu přivedli útočníka Tomáše Urbana, který v Litvínově měl vyřízené hostování do konce ledna. Jak jeho působení v kádru našeho A-týmu hodnotíte?

Velmi dobře. Měli jsme zájem s Tomášem podepsat smlouvu, ale ještě před svým příchodem se rozhodl pokračovat v Pardubicích. I tak jsme jeho dvouměsíční hostování viděli jako dobré doplnění a rozšíření týmu i s ohledem na to, že jsme věřili Matěji Maštalířskému, že se dostane na šampionát dvacítek. Tomáš Urban tady odvedl dobrou práci a v mnoha ohledech nám pomohl. Na druhou stranu, on také určitě viděl rozdíl Chance ligy oproti v extralize a věci, ve kterých třeba musí přidat, aby se stal plnohodnotným členem extraligového týmu. Jsem přesvědčený, že to byla situace, kdy vyhrály obě strany, nebo vlastně všechny tři s Pardubicemi. Bohužel ale, přestože jsme měli o setrvání Tomáše v našem týmu zájem, Pardubice potřebovaly mít pro jak A-tým, tak B-tým co nejširší pro závěr sezóny.

Urban sehrál za naše barvy poslední utkání v Plzni, ale ještě v lednu stačil jedno utkání. Už v barvách Pardubic, kam jsme ho uvolnili o tři dny „dříve“ před koncem ledna. Bylo z naší strany nějaké váhání, jako jestli si ho v týmu podržet?

Neváhali jsme ani chvilku. Nebylo proč, nám už nezbýval jediný zápas, proto jsme Pardubicím vyšli vstříc. Dynamo mělo popravdě zájem o to, aby to hostování skončilo ještě dřív, situace ohledně zdravotního stavu našeho týmu a marodky to neumožnila.

Zmiňoval jste Matěje Maštalířského. Klub s ním v předstihu podepsal profesionální smlouvu. Jak jeho roli v naší organizaci vidíte za sportovní úsek?

O možné příležitosti Matěje v našem A-týmu jsme se víceméně bavili s kolegy již od léta, vinou již vzpomínané marodky nakonec jeho šance byla ještě větší, než jsme původně zamýšleli. Je skvělé, že jak ji Matěj uchopil po všech směrech. Vybojoval si navíc mistrovství světa juniorů, kde může hrát i příští rok. Takže to je pro něho i pro naši organizaci velmi dobrá vizitka a my s Matějem počítáme i pro příští sezóny. Aktuálně je součástí juniorského týmu, kde si má osahat roli lídra a vést celý tým. I tato zkušenost bude pro jeho hráčský rozvoj velice cenná.

Několikrát jsme se zmínili o zraněních v našem A-týmu. Nejvíce probíraným tématem je návrat Matúše Sukeľa zpět do hry.

Návrat Matúše je v nízkých řádech týdnů. Optimistická varianta počítá s jeho zapojením do hry po 20. únoru, ale nechceme to v žádném případě uspěchat a zachovat se krátkozrace, proto se čekání na jeho návrat může o pár zápasů protáhnout.

Jak se tým s dlouhodobou absencí svého kapitána popasoval? Respektive, nahradil Matúše?

Řekl bych, že nenahradil, protože s Matúšem bychom byli silnější, o tom jsem přesvědčený. Na druhou stranu kluci se s tím popasovali velmi dobře, stačí pohled na tabulku. Klobouk dolů před stávajícím kádrem, ale Matúš nám samozřejmě hrozně moc chyběl, ať už na ledě, tak mimo něj. Především v prvních zápasech po jeho zranění byla jeho absence nejvíce znát a nejvíce se projevil ten rozdíl hry s ním, a pak bez něj.

Velmi nám pomohl Pepa Jícha, u kterého jsme měli na tuto sezonu předem vyjednané, že ho můžeme použít minimálně na 10 utkání. A přestože jeho program byl velice náročný, protože ještě nastupoval v Litoměřicích, Pepa v utkáních v našem týmu hrál velice dobře. Díky mu za to.

Už před sezónou jsme chtěli dát naší sestavě větší hloubku, protože v průběhu roku čelíme zraněním a výkonům formy, proto je potřeba, aby se lajny dokázaly zastupovat. Až se nám vrátí kapitán, síla našeho mančaftu bude ještě větší.

HC VERVA Litvínov navzdory předsezónním predikcím bojuje o TOP4 a přímý postup do čtvrtfinále. Panuje spokojenost?

Výsledky a výkony jsou tedy nad předsezónní očekávání. Před začátkem ročníku jsme se rozhodně nebavili o tom, že cílem je čtyřka, ale dneska už to tak je. Máme za sebou více než tři čtvrtě základní části a věřím tomu, že náš tým je i mentálně silný na to, aby zabojoval a uhrál si přímý postup. Je potřeba ale myslet na to, že start ročníku byl opravdu neuvěřitelný a takřka snový a nikdo během toho nevěřil, že v podobné fazóně dohrajeme celou sezónu. To by bylo úplně nad naše možnosti, proto jsme jen chtěli, aby ten „pád“ byl co nejkratší a nejmenší. Věřím, že s blížícím se koncem základní části výkony a výsledky týmu stabilizují. Kabina je natolik zkušená a hladová po úspěchu a jsem přesvědčený, že vnímá, že play off se blíží a že bude jiná soutěž.

Co musí podle vás tým zlepšit, aby play off, které zmiňujete, bylo úspěšné?

Mrzí a zaráží mě výkyvy výkonů nahoru dolů. V prosinci tam byly výpadky, kdy se nám velmi nedařilo, na druhou stranu mezi svátky jsme měli sérii úspěšných zápasů, a to jak výsledkově, tak herně. Z mého pohledu je nezbytné, abychom toto stabilizovali. Náš herní projev je ve většině zápasů je dynamický a hokejový. Je radost se koukat, jak kluci hrají a jaké mají nasazení. Proto věřím, že výpadků směrem dolů bude méně a méně.

Blíží se vyřazovací fáze sezóny, proto musíme umět přepínat mezi tím, kdy chceme být dynamičtí, útoční a hrát aktivně, a mezi tím záměrně vyčkávat a hrát takticky stoprocentně do obrany. To bude nezbytné, abychom zvládali. A jsem přesvědčený, že naše kabina na to má. Máme v kádru zkušené kluky, někteří mají v zádech bohaté kariéry jak v zahraničí, tak u nás. Všichni cítí, že to může být úspěšná sezona.

Velice důležité určitě bude minimalizovat výkyvy ve výkonech na domácím hřišti vs. na venkovních. Souhlasíte?

Určitě. Jediným racionálním důvodem v tomto tématu je z mého pohledu velikost hřiště, které v Litvínově máme hodně malé. Vyhovuje našemu stylu a my na něm trénujeme pravidelně, proto jsme na něj zvyklí. Na druhou stranu, jestli chceme být úspěšní, musíme se popasovat i s venkovními kluzišti. Klíč k tomu nevidím v ničem jiném než pouze v mentálním nastavení jednotlivců, lídrů a celého týmu. Takže souhlasím, že s tím si musíme poradit. Už přichází čas, abychom ukázali, že i venku umíme předvádět dobrý hokej, protože play off se hraje nejenom v Litvínově.

Bude proto pro nás klíčové, abychom sérii nebo série v play off začínali doma?

Vidím to jako výhodu, ale na rovinu se k tomu neupínám, protože budeme muset vyhrávat i venku. V play off je program spravedlivý, zápas doma a venku se střídají, a právě proto není důvod přikládat startu série na domácím hřišti abnormální důležitost.

Jste typem člověka nebo sportovního manažera, který po každém kole propočítává, kdo na jeho tým vyjde v prvním kole play off?

Vůbec takto nekalkuluju a na rovinu říkám, že je mi to jedno. Samozřejmě sleduji výsledky celý extraligy, ale nepropočítávám, kolik bodů je potřeba k tomu či k tomu. Víme, že chceme ubojovat postupovou čtyřku přímo do čtvrtfinále, a to je všechno. Podobné kalkulace vůbec neřeším. A když se nepovede první čtyřka? Věřím, že uvidím koncentrovaný a sebevědomý tým, který zvládne předkolo a půjde dál.

Jak byste okomentoval nepříliš lichotivá čísla úspěšnosti buly? Je to činnost, ve které absenci Matúše Sukeľa cítíme nejvýrazněji? A neuvažovali jsme proto s koncem přestupního období tým posílit o silného centra právě co do vhazování?

Určitě i v této statistice je hodně cítit Matúšova absence. Tato standardní situace nám nefunguje, ale trenéři i hráči pracují na jejím zlepšení. A přivést centra? Stáli jsme o něj, ale bohužel na trhu nebylo takové jméno, o kterém bychom byli přesvědčení. A když ano, tak ho jeho klub neuvolnil.

Když ještě zůstaneme u přestupového trhu, musíme se zeptat – překvapila vás aktivita nějakých klubů?

Z mého pohledu bylo víceméně vše při starém, protože obchodovaly kluby, které měly co nabídnout a měly i finanční prostředky na to, aby platily odstupné, finanční kompenzace nebo nákladně hráče ze zahraničí. V tom jsme zainteresovaní nebyli, proto z mého pohledu žádná změna nebyla. Samozřejmě jsem to sledoval a měl jsem informace o tom, co se chystá nebo co by se mohlo chystat. V tomto ohledu to bylo zajímavější než v minulých letech, ale pro nás moc ne. My jsme o výměně hráčů v závěru nepřemýšleli a chtěli jenom doplnit tým. Proto musím říct, že fámy a spekulace o hráčských výměnách, které se ke mně dostaly, byly úplně mimo. Ale úplně. Neproběhl ani jeden telefonát ze žádné strany, proto se diskutovaly úplné nesmysly.

Na soupisce A-týmu po dopsání domluvených střídavých startů máme bez hráčů z mládeže sedm brankářů, 17 obránců a 31 útočníků. Kompletní soupis zveřejňovat nechceme, ale domluva je taková, že pokud bychom daného hráče chtěli využít, bude to po domluvě s hráčovým klubem, kde má smlouvu. Věřím, že na základě dobrých vztahů a naší aktivity se povedlo mít tu soupisku širokou. Ale jestli se někdo z nich ukáže v litvínovském dresu, to je stále otazník.

V reprezentačním výběru České republiky na švédském turnaji EHT objeví trojlístek litvínovských hráčů – gólman Šimon Zajíček a útočné duo bratrů Kašových, jen Ondřej se kvůli nemoci omluvil. Máte z toho radost?

Určitě ano. U Davida zapadlo do sebe více věcí – že se mu daří a je zdravý. Věřil jsem tomu, že jeho čas v sezóně přijde, byla to jen otázka času. Je to reklama jak pro něj, tak pro celý klub. Pro Šimona to je obrovská výzva, aby viděl, jaký je rozdíl mezi extraligou a mezinárodním hokejem, protože ten skok je ještě velký. Zajda už mohl být v tréninku na minulé reprezentační akci, bohužel se zranil v Pardubicích, ale teď mu to vyjde i se zápasovým debutem. Proto mu přeju, aby to zvládl s čistou hlavou a aby tam ukázal všechno, co v něm je, a nervozitu nechal doma.